2016: MATTHIJS MUNNIK: NEOLASTOSCOPE
umělec/ artist: Matthijs Munnik

kurátor/ curator: Martyna Laukaitytė

CZ/
Neo last
os
cop
e

NEW will LAST
“Barvy mohou vzájemně souviset jako hudební souzvuky a podobně jako tyto souzvuky se vzájemně poměřují.” Aristoteles byl přesvědčen, že mezi světlem a zvukem existuje reálný fyzický vztah a že každý tón hudební stupnice má určitou barvu.
Přestože vědci tuto teorii vyvrátili, idea barevné hudby stále inspiruje umělce k navázání neobvyklé spolupráce mezi světlem a zvukem.

AS
Zatímco mnoho umělců pracovalo na barevné hudbě, Oskar Fischinger ji dovedl do nové dimenze, naplňujíc svůj zájem o animované abstraktní filmy.
Kaleidoskopické světelné dílo Neolastoscope vychází z rešerše dějin barevných varhan. Tento nástroj byl vynalezen v pozdním 19. století, poháněn snem o vizuální hudbě: plynoucí modulaci světla, tvarů a barev. Rozkvět barevných varhan přišel ve 20. letech minulého století, když absolvent Bauhausu Ludwig Hirschfeld-Mack vyvinul své Farbenlichtspiele a Thomas Wilfred postavil Clavilux.

as will be COPied
Neolastoscope je soudobým navázáním na tyto rané formy světelného umění. Uvnitř projektoru vytváří kombinace průhledných plastových šablon a polarizačních filtrů vrstvené světlo, umožňující Munnikovi stvořit hypnotické univerzum.

Kdyby Oskar Fischinger viděl dílo Matthijse Munnika, řekl by to samé jako o své kompozici Optická báseň (1938), “Ve většině z nás hudba vyvolává jasné mentální obrazy sestávající z forem a barev.”
SeE that
“Obraz, který uvidíte, je novým vědeckým experimentem, jehož cílem je vyjádřit tyto mentální dojmy ve vizuální formě.”
LAST is NEW

Je čas najít si svůj vlastní Neo-last-os-cop-e.

EN/
Neo last
os
cop
e

NEW will LAST
“Colors may be mutually related like musical concords, like those concords be mutually proportionate.” Aristotle strongly believed that a definite physical relationship exists between light and sound, and that each note in the musical scale has a definite color.
Even though scientists have disproved this theory, the Color Music idea still inspires artists to bring an unusual collaboration between light and sound.

AS long, as many artists have been working on color music, Oskar Fischinger brought it to a different dimension, fulfilling his interest in animated abstract films.
The kaleidoscopic light work Neolastoscope resulted from research into the history of the color organ. This instrument was developed in the late 19th century, fueled by the dream of making visual music: flowing modulations of light, shapes and colors. The color organ’s heyday was in the 1920s when Bauhaus acolyte Ludwig Hirschfeld-Mack composed his Farbenlichtspiele and Thomas Wilfred built the Clavilux.

as will be COPied
Neolastoscope is a contemporary follow-up to those early forms of light art. Inside the projector, a combination of transparent plastic templates and polarization filters create a layered-fractured light, allowing Munnik to create a hypnotic universe.

If Oskar Fischinger would have come to see Matthijs Munnik's artwork, he would say the same as he did about his An Optical Poem (1938) composition, “To most of us, music suggests definite mental images of forms and color.”
seE that
“The picture you are about to see is a novel, scientific experiment its object is to convey these mental images in visual form”.
LAST is NEW

It`s time to find your own Neo-last-os-cop-e.

Martyna Laukaitytė
11 photos · 21 views