2013: KAROL RADZISZEWSKI (PL) - AMERICA IS NOT READY FOR THIS
CZ/
(22. 1. - 23. 3. 2014)
kurátor: Piotr Stasiowski
Děkujeme Polskému Institutu v Praze a Národnímu muzeu.

Nebylo příliš očekávané, že i 34 let poté, co Natalia LL navštívila díky stipendiu od Kościuszko Foundation New York, bude možno nalézt nějaké stopy jejího pobytu. Navzdory tomu se roku 2011 Karol Radziszewski rozhodl vyrazit na cestu v jejích stopách a potkat se s umělci a art dealery, které sama potkala v roce 1977. Jen s několika černobílými fotografiemi a seznamen jmen, které si v rychlosti poznamenal do notesu, zatímco poslouchal Nataliiny vzpomínky podnikl Radziszewski unikátní výzkumnou výpravu, která se stala výchozím bodem ke zkoumání paralel mezi jeho a Nataliinými uměleckými zkušenostmi.

Výstava sama staví na těchto setkáních a je složena ze záznamu rozhovorů s osobnostmi jako je Vito Acconci, Carolee Schneemann nebo Marina Abramović, ze vzájemné korespondence s těmito a jinými umělci stejně jako z archivních fotografií USA. To vše poté formuje zcela nový obraz v polských dejinách umění zcela zásadní umělkyně. “Amerika na tohle není připravena” slova Leo Castelliho, slavného art dealera a sběratele, utrousená když Castelli prohlížel dokumentaci její práce, Natalii LL nutně nediskretuje v očích Amerických diváků. Místo toho, můžeme pohlížet na její pobyt, během kterého se jak nechala inspirovat místním umění, tak se snažila definovat vlastní uměleckou pozici, jako souboj dvou izolovaných světů. Na jedné straně stojí New York a bohémský životní styl, kde vítězí kult umělce (jako heterosexuální celebrity s bílou pletí). Na druhé straně najdeme perspektivu ženy - umělkyně, původem z “východního bloku”, kde lidé věřili, že záležitost ženské emancipace již byla vyřešena a normalizována ve státním systému. A právě jedno z nejzásadnějších děl Natalie LL - Spotřebitelské umění (1972) popírá obě tyto strany. Jezení banánu způsobem evokujícím erotickou předehru symbolizuje něco jiného pro Američana a něco zcela jiného pro občany Polské lidové republiky.

Zajímavým se na celém projektu stal čas, který uběhl mezi zmíněnými dvěma cestami a zároveň zcela vyrovnal tyto rozdíly. Karol Radziszewski považuje Nataliin příbeh za zajímavý zejména kvůli podobné zkušenosti s proklamací některých fenoménů, které jsou považovány za důležité v tom určitém místním umění. V době kdy navštívila NY se Natalia velmi zajímala o feministický diskurz v umění, který byl však v Polsku poměrně neznámý. Karol je zase chápán jako jeden z nejvýznamnějších umělců pracujících s queer tématikou. V Americe byla a jsou obě tato témata chápána zcela jinak než v Polsku a právě tyto rozdíly se staly jedním z hlavních témat konverzace mezi Radziszewskim a umělci, které vyzpovídával, aby objasnil některé aspekty Nataliina pobytu. Film, který se mimo jiné skládá z těchto rozhovorů, se sice stal poctou Natalii LL, ale poctou nepřímou a zbavenou monumentalizujícího charakteru. Jeho cílem bylo nejenom zrekonstruovat vzpomínky na cestu v roce 1977, ale také odkrýt určitá pravidla hry globální sfery umění – hry, která určovala existenci umělců tehdy stejně tak jako nyní.
Piotr Stasiowski

Spolupráce s Wroclaw Contemporary Museum.
Projekt byl uskutečněn díky podpoře Residency Unlimited a s podporou Polského kulturního institutu v NY.

EN/
(January 22nd - March 23rd 2014)
thanks to Polish Institute in Prague and National museum

One wouldn’t really expect that 34 years after Natalia LL visited New York on a Kościuszko Foundation scholarship, there would still be some traces of her visit to be uncovered. In spite of that, in 2011 Karol Radziszewski decided to hit the trail and meet the artists and art dealers she met in 1977. With only a couple of black and white photographs and names of people she met, jotted down while listening to Natalia's stories, Radziszewski undertook a unique research trip, which became a starting point in the search for parallels between his and Natalia LL's artistic experiences.

The exhibition is the result of these meetings and consists of documentation of the interviews with i.a. Vito Acconci, Carolee Schneemann and Marina Abramović, correspondence with artists and archival photos from the United States. All of this forms a new image of an artist crucial to Polish art history. “America is not ready for this” - the words of Leo Castelli, a famous art dealer and collector, uttered while viewing Natalia's works, didn’t necessarily discredit her art in the eyes of American spectators. Instead we can think of her visit, during which she both investigated art and tried to define her own artistic position, as the clash of two, completely isolated worlds. On the one hand – the New York bohemian lifestyle, where the cult of the artist ( the white, heterosexual celebrity) still prevailed. On the other – the perspective of a female artist from Europe, specifically from the Soviet Bloc, where people thought that the issue of women’s emancipation has already been solved and normalized within the system. One of the most important works of Natalia LL from 1972 - “Consumer art” belied both of these beliefs. Eating a banana in an erotic way was one thing for Americans, while meaning something completely different to the citizens of the Polish People's Republic.

What is interesting, the time that has passed between these two journeys did not completely level these differences. To Karol Natalia's history seemed so interesting precisely because of the similarities of the experience in the proclamation of the phenomena important for native art. At the time of her visit to New York Natalia was very interested in the feminist discourse in art, which was in fact relatively unknown in Poland. Karol is perceived as one of the most important artist working on queer themes. In America these two issues were (and are) understood differently than in Poland – this difference is one of the topics of the conversations between Radziszewski and the artists interviewed on the occasion of his search for Natalia’s traces. The film, consisting among others of clips from these interviews, is a special homage for Natalia LL, but one that is indirect and deprived of monumental character. His task is not only to reconstruct the memories of the 1977 journey, but also to take a close look at the rules of the art world game, a game organizing the existence of artists – both then and now.
Piotr Stasiowski

Collaboration with Wroclaw Contemporary Museum.
The project was developed thanks to Residency Unlimited and with the support of the Polish Culture Institute in New York.
10 photos · 54 views