2013: MARKUS HUEMER, VLADIMÍR SKREPL (6.3.-7.4.2013)
JE TOHO PŘÍLIŠ NA PRÁCI, POČKEJME S TÍM./
THERE ARE TOO MANY THINGS TO DO, LETS BETTER WAIT.

VLADIMÍR SKREPL
Veřejností jste často vnímán jako malíř, proč jste se tedy ve FUTUŘE rozhodl vystavit instalaci?

Tak mne přišlo, že jelikož už tady malby jsou, tak není potřeba přidávat další. Pak jsem sice hlavně malíř a sochař, ale dělám i jiné věci, které jsou pro mne také důležité. A nechal jsem se inspirovat prostorem.

A je nějaký vztah nebo naopak rozdíl v tom jak pracujete s malbou a sochou a jak s instalacemi?

Ten zásadní rozdíl je v tom, že malby a sochy dělám sám, zatímco tady jsem v té nervozitě, jestli to bude fungovat odkázán na jiné, kteří to musí udělat za mne, jelikož tomu nerozumím.

A co se týče samotného procesu k výsledku, tedy určitého přidávání odebírání jsou tam nějaké podobné body?

Přestože to možná tak nevypadá, jsem v podstatě purista. Sice takový roztřepený, ale purista. Je to o tom najít takovou patřičnou nepatřičnost. Práce s chybou a tak.

A jak víte, že je to hotové?

Jde o to, o tom moc nepřemejšlet. Pak teda taky samozřejmě těžko něco vymyslíte. Ale kolikrát si třeba říkám, měl bych to tady nahoře vyrovnat kompozičně a to už je špatně.

Co například snaha, je pro Vás důležitá v umění?

Snaha je takový blbý slovo. No tak je to sice blbý, ale snažil se, že jo. Pro mne je sice důležitý ten kontatk s materiálem jako je barva, ale není to nějaká výroba. Vyrábění mne moc nebere teda. To nechávám jiným, kteří mu rozumí. O mne spíš řeknou, no je to sice blbý, ale alespoň se nesnažil. I když teda snažil, že jo. Ale jinak.

A co chytrost, myslíte, že by umění mělo být chytré? Sdělovat hluboké pravdy?

Chytrost je sice hezká ale není vidět. Jde tedy o to jakým způsobem tu chytrost ukážete. To nejde říct, že někdo třeba něco chytře uříz. Pak teda taky jeden můj kamarád říká, že umělec si to sice hrozně užil, ale divákovi to bylo u prdele.

Myslíte si, že je dobré a špatné umění?

No, tak mne se buď něco líbí, nebo je to blbý, že jo. Ne, tak nějaké obecné zásady samozřejmě jsou. Ale co kontextu týče, tak se podívejte třeba do uměleckých časopisů kdo byl před dvaceti lety a kdo je dnes. To, že někdo něco dělal chytře a správně v nějaké době, ještě neznamená, že na tom něco bylo.

MARKUS HUEMER
V galerii FUTURA vystavujete pouze malby nikoliv instalace, přestože jsou významnou součástí Vašeho celkového portfolia, proč?

Zatímco já vedu atelier nových médií a jsem tak často vnímán tak jako nějaký technologický umělec, Vladimír Skrepl je naopak vnímán hlavně jako malíř. Baví mne, že jsme si tak vlastně role prohodili. Já vystavuji pouze malby a on instalace.

Svou práci jste často označoval jako “mediální manýrismus”, manýrismus má však jak v angličtině tak v češtině i hodně negativní význam, není to tak, že tím, že svoji práci sám nazýváte manýrismem, se nakonec nejlépe bráníte kritice pouhé manýry?

Konec renesance je krásné období. Nevnímám jej nějak negativně. Je to samozřejmě umění pro lidi od umění. Intelektuální hra pro poučeného diváka. Ale tak tomu je ostatně i dnes, současné umění je převážně pro lidi z oboru. Co si budeme nalhávat. A ano, samozřejmě užívám slovo manýrismus i z tohoto důvodu. Pro pochopení mojí práce je ostatně vážná ironie zásadní.

Odkud pocházejí motivy obrazů, které ve FUTUŘE vystavujete?

Jsou to interiéry bank a jiných podobných institucí, které zásadní ovlivňují náš život, ale o nichž mnoho nevíme. Motiv je samozřejmě vybrán i v souvislosti s ekonomickou krizí. Často se zde objevují schody, po kterých lze stoupat nahoru i scházet dolů a které často vedou někam, co na obraze nevidíme. Fotografie jsem nalezl na internetu, upravil a naskečoval je v počítači a poté namaloval na plátno.

Názvy Vašich obrazů jako “Bible Muslimů se jmenuje Kodak” nebo “Sice nemám řešení, ale obdivuji problém” jsou někdy vtipné, někdy prázdné, někdy sofistikované, někdy stereotypní, rasitické, většinou však příliš neodkazují k motivům obrazů, jak názvy vybíráte?

Ano, neodkazují k nim vůbec. Je určitá moje obchodní značka. Mám seznam ze kterého tituly vybírám. I zde je to určitá intelektuální hra. Pokud si přečtete “Turci jsou velmi milí lidé, vždy se mne ptají, jestlí mám nějaký problém”, zasmějete se. Pak se ale zároveň zastydíte, protože si uvědomíte, že je to vlastně velmi rasistické.

Kolik maleb ročně namalujete?

Jsem velmi produktivní, extra produktivní malíř. Okolo sto padesáti, dvou set pláten ročně.

Trh si tolik pláten žádá?

Je to hlavně otázka mojí vlastní vášně. Dříve jsem byl reprezentován deseti galeriemi, nyní jen třemi. Nicméně zas takový zázrak to není, když si odečtete daně a provizi. Sebe a svou rodinu ale samozřejmě uživím.
Michal Novotný

EN
VLADIMÍR SKREPL
You’re often perceived as a painter, why have you decided to present only installation in FUTURA?

I thought, as there are already paintings in this exhibition, there is no need to add some more. On one side I am a painter and a sculptor, but I also do other things which are important to me. And I let myself be inspired by the space here.

Is there any similarity or actual difference in the way you work with painting and sculpture and the way you did in this installation?

The main difference is, that paintings and sculptures I do by myself, meanwhile here I am nervous as to whether it will work or not. I can count only on the others, who have to do it instead of me, because I don‘t understand the way it works at all.

And concerning the process, in your paintings you work with adding and taking away, do you work in this way also with your installations?

Although it might not look like it, I am in fact a purist. A bit of a frayed purist, but still a purist. It is all about finding a certain inappropriate propriety. I work with error and mistake etc.

And how do you know that the work is done?

The main point is not to think about it, even though afterwards you can hardly think out something else. But many times I say to myself I should straighten it here to make a nicer composition, and this is already wrong.

What about effort, is effort important for you in art?

Effort is a sort of a silly word. It’s very bad, but he made some effort, so... I find important the contact with material as you do with paint, but I don’t aim to make a certain production. I am not much into production. Production I leave to the others, who understand it. About me they would rather say, yeah it’s very bad, but at least he didn’t make much of an effort. Although I do make effort, but differently.

What about cleverness, do you think art should be clever? Should it reveal mystical truths?

Cleverness is nice, but isn’t visible. The point is how you’re able to show this cleverness. You can’t say someone has cut this in a clever way. Then, one of my friends also says, that the artist had enjoyed it tremendously, but the visitors didn’t give a shit.

Do you think there is good and bad art?

Well, I like something or it is bad, yeah? No, so some general rules are there. But concerning context, I look for example into art magazines that where around twenty years ago and who is there now. The fact of doing something in a clever and right way doesn’t mean there is really much to it.

MARKUS HUEMER
At FUTURA gallery you have decided to exhibit only paintings, not installations, however they’re an important part of your body work. What has led you to this decision?

Both me and Vladimir Skrepl are teachers at the Academy of Fine Arts in Prague. Meanwhile I lead the new media atelier, Vladimir is leading the painting atelier. Therefore what I like in this exhibition is that we actually switched our roles. I exhibit only paintings and Vladimir only installation.

You have been describing your work as “medial mannerism“. The word mannerism has a strong negative meaning both in English and Czech. Isn´t the real reason for calling your work mannerism the fact that you
don´t want to be accused of it?

The end of the Renaissance is a beautiful period, I don´t regard it negatively. Of course my art is meant for people from the field. It is an intellectual game for a knowledgeable observer. And so it is today, contemporary art is usually made for “art-people“, there is no doubt. And of course I use the word mannerism also for the defense reason. Serious irony is crucial for understanding my work.

Where do the motives of your paintings at FUTURA come from?

These are the interiors of banks and other institutions influencing our lives, however, we don´t know much about them. The motive is also picked in connection with the economic crisis. Staircases occur very often. We can climb them and descend, they lead to somewhere behind the painting. I found the photographs on the Internet, adjusted them, sketched on the computer and then painted it on a canvas.

The titles of your paintings such as “Bible of Muslims is called Kodak“, or “I don´t know the solution, but I admire the problem“ are sometimes funny, sometimes empty, sophisticated, stereotyped, racist but usually don‘t refer to the motives of the paintings. How do you choose the titles?

Yes, they don´t refer to the paintings at all, it‘s sort of my trademark. I have a list of titles from which I choose, even this is a certain intellectual game. If you read “Turks are very nice people, they always ask me, whether I have a problem“ you laugh. But then you feel ashamed, because you realise how very racist it is.

How many paintings do you paint a year?

I am very productive, an extra productive painter. About one hundred fifty, two hundred canvases a year.

Isn‘t it too much for the market?

It is mainly the question of my own passion. I used to be represented by ten galleries, now only by three. It isn‘t so marvellous anyway, if you discount taxis and commissions. But I can still feed me and my family.
Michal Novotný
41 photos · 139 views