2012/2013: DOTEK / TOUCH (12. 12. 2012 - 24. 2. 2013)
CZ/

Vystavující Umělci:

MARINA ABRAMOVIC (US), MATĚJ Al-ALI (Sk), AMANDE IN (FR/CZ), BORIS DORNBUSCH (de), PAWEL DZIEMIAN (PL/UK), HARUN FAROCKI (CZ/US), ANDREA FRASER (US), SIGALIT LANDAU (IL/FR), VINCENT LEMAIRE (FR), DOMENICO MANGANO (IT/Nl), TERESA MARGOLLES (MX/ES), KATA MACH (SK), FIONA TAN (ID/NL), SUPERFLEX (DK)

kurátor: Michal Novotný

Člověk je tělo a mysl, opice a anděl. Člověk přichází od opic, ale směřuje k andělům. Zatímco opice je špinavá, chlupatá, zapáchá a bezestudu vylučuje a kopuluje, anděl je bytost duchovní. Anděl je synem božím, ale také poslem, tedy tím, kdo po uplynulé cestě - poznání - přináší zprávu - slovo - odboha. Slovo je rozumem a rozum myslí. Mysl je tedy darem od boha.

Slovo jako první stvořilo světlo. Světlo nám umožnilo vidět. Vidět svět opic jako takový, jak jej vidí andělé. Světlo vše osvícené pokrylo nepropustnou membránou oddělující to, jak věci vypadají, od toho jaké jsou. Nejsou to oči, kdo vidí, ale mysl. Mysl rozdělila svět na svět a slovo svět. Oči jako okno do duše, mysl oddělily od těla. Viděné tělo se vydělilo z mysli a stalo se sou-částí viděného světa.

Na počátku slovo stvořilo světlo, světlo ale brzy začalo tvořit slova. Aby mohlo já zůstat oddělené od těla i od světa, musí jim odolávat. Aby mohlo naléhajícímu odolávat, musí se stát naléhající slovem. Dělící membrána je propustná pouze jedním smě-rem. Myslící myšlené já, může jen pasivně přijímat. viděný svět je mlhavou loukou mezi lesy z posedu osamělého lovce beze zbraně.

Člověk není opicí ani andělem, ale masem. Masem aktivovaným elektrickými vlnami rozkoše. Člověk ani svět nemá stálou esenci, ale mění se a zároveň přetrvává v čase. Jeho trvání i změna je vložená do hmoty. Hmota je pamětí. Pamět je jizvou.

Mysl je ideou těla, která z těla vytváří nutně objekt mysli. Emoce jsou analogové a slova digitální. Není důležitá hmota, ale soustředění se na hmotu. vidíme za všechny slepé.

Dualita těla a mysli je dualitou ženy a muže. Ta je produktem společnosti, která je posedlá sexem. Dualita ženy a muže je dualitou přírody a civilizace. Ta je produktem hierarchického uspořádání a jednosměrné změny.

Svět byl stvořen slovem, ale společnost byla stvořena již před vynálezem jazyka. Lidský svět není klasifikací, ale kartografií. V kartografii nejsou průměry, ale průniky. V kartografii jsou tření, tlaky a doteky.

MICHAL NOVOTNÝ


EN/

Participating artists:

MARINA ABRAMOVIC (US), MATĚJ Al-ALI (Sk), AMANDE IN (FR/CZ), BORIS DORNBUSCH (de), PAWEL DZIEMIAN (PL/UK), HARUN FAROCKI (CZ/US), ANDREA FRASER (US), SIGALIT LANDAU (IL/FR), VINCENT LEMAIRE (FR), DOMENICO MANGANO (IT/Nl), TERESA MARGOLLES (MX/ES), KATA MACH (SK), FIONA TAN (ID/NL), SUPERFLEX (DK)

Curator: Michal Novotný

A man is a body and mind, a monkey and an angel. A man comes from monkeys, but head towards angels. While a monkey is dirty, hairy, stinks and shamelessly excretes and copulates, angel is a spiritual being. Angel is a son of god, but also a messenger, therefore the one, who making a journey – cognition - brings a message – the word – from god. Word is a reason and reason is mind, hence mind is a gift of god.

Word at first created light. Light allowed us to see. To see the world of monkeyssuch as being seen by angels. They aren’t eyes,who see, but mind. Word divided the world to world and the word world. Light had covered all enlighten with a non-permeable membrane dividing how the things really are, from how do we see them.

At first word created light, now light creates words. The only way how can “I” stay divided from body and world is to resist them. To be able to resist, the appealing has to become a word. The dividing membrane is permeable only in one direction. Thinking and thought “I” can only passively perceive. The viewed world is a hazy meadow in between dark forests seen from the outlook of a lonely hunter without a gun.

Human being is not a monkey nor an angel but flesh. A piece of meat activated by electric waves of desire. Nor human beings nor world are having a stabile essence but are simultaneously changing and lasting in time. This lasting and changing are both embedded in matter. Matter is memory. Memory is a scar.

Mind is an idea of body, which necessarily makes body be object of its mind. emotions are analog and words digital. Important is not matter itself, but focus on this matter. We see for all the blind ones.

Duality of body and mind is a duality of woman and man. It is a product of society obsessed with sex. The duality of woman and man is a duality of nature and civilization. It is a product of hierarchy and one-way change.

Word had created world, but society was created before language. Human world is not a classification but cartography. In cartography there are no averages but intersections. In cartography there are frictions, pressures and touches.


MICHAL NOVOTNÝ
62 photos · 328 views